Rozzářené děti Ugandy (2013-02-06 středa)

(píše Vlastík)

Středa 6.2.2013 Mityana

Čo jsme dnies robili?  Na to si teraz (22.45) ťažko vzpomínám. Lebo dnešní večer bol naozaj pre mňa ale velmi velmi náročný. Hráli jsme večer společenskou hru "Zlaté Česko - otázky a odpovědi". A sada otázek ze školních lavic byla pro mne opravdu v současné chvíle nepřekonatelná. Pochopitelně jsem hru s přehledem vyhrál, na posledním místě.

Ale teď se vrátím k ránu. Sešli jsme se ráno v 7.30. A pokračovali jsme v čtení z knihy Galatským, 4 kapitoly. Potom následovala snídaně – omeleta a kafe a pak již rozdělení na daná pracoviště.

Dnes jsem většinu času strávil společně s Frantou. Usazovali jsme kovový žebřík na zeď, kde na vrcholu bude stát 2 metry krychlové nádrž na vodu. Pak jsme dopravili ke studni poklopy na zakrytí hlavní šachty a opatřili jsme šachtu kovovou závorou se zámkem. Před tím jsme ještě zapojili ponorné kalové čerpadlo a začali čerpat vodu ze studně, aby se voda  pročišťovala.

Jako zdroj proudu jsme poprvé použili náš položený přívod od naší nainstalované elektrárny. A ono to fungovalo! Potom jsem ještě připravoval hadice na zítřek, abychom mohli osadit a připojit nádrž na vodu.

Ostatní, co vím, tak dělali docela dost dalších věcí: výkopy na odpady od sociálek u gesthausu, zasypávání položených trubek, vykopání rýh nad studnou, aby se případná voda z dešťů nedostala do studny, výroba stolů, malování tříd, protáhnutí elektrického kabelu (po domě) a zapojení kabelu od studny do rozvaděče...

Navečer pak jela skupina našich muzungů na návštěvu k učitelce ze školy a seznámili se s její rodinou. Všichni vyprávěli, jak je potěšily výrazy dětských rozzářených tváří, když děti dostaly dárky. Vyvstala ale i otázka:  Jak by bylo možno těmto rodinám pomoci, aby to bylo smysluplné a zároveň  aby to nevyvolalo u domácích nějaké nepříjemnosti??

Pak nás již čekala večeře, která se sestávala jen z vařených brambor, fazolí a zelného salátu. Někteří z nás již touží po dobrém steaku a dělají nám ostatním chutě, když o tom vypravují ... ach běda!

Mám již poslední dvě minuty a tak klepu poslední písmenka na počítači. Byl to den, který jsme mohli opět prožít v Boží ochraně a vedení. Dílo se daří a všechny problémy, které se vyskytly, tak díky Bohu jsou zdárně vyřešeny. A tak věříme, že nás Pán bude i nadále vést a chránit.

Vlastik Chrastik