(píše Daniel)
Hotel Amiral v Istambulu nás v pátek ráno královsky pohostil výbornou snídaní. Matoké ani smažené banány to nebyly, ale bylo to dobré. Mysleli jsme, že se ještě půjdeme podívat na pamětihodnosti Istambulu, ale začalo vydatně pršet a z procházky nebylo nic.
Celý náš tým se tedy sešel naposledy ve foyer (čti: foajé) hotelu a začali jsme s hodnocením celého výjezdu. Byly to necelé dvě hodiny podnětů a nápadů pro příští výjezd. Probrali jsme snad všechno: přípravu před odjezdem, let, ubytování, přesuny a cestování, práce, denní režim, stravu, návštěvy... Ovoce této diskuse ochutnají Ti, kdo se rozhodnou pro příští výjezd.
Když jsme si objednávali odvoz na letiště, zjistili jsme, že je čas islámských modliteb a taxikářům se moc nechce. Nakonec se přece jen jeden našel a odvezl naši výpravu.
Let do Prahy už proběhl šťastně a bez zajímavostí.
Dovětek a poděkování
Po celou dobu výjezdu jsme z Bible probírali knihu Galatským. Během těchto ranních chvil jsme se mohli i více navzájem poznat – z našich reakcí na přečtené slovo či z osobních svědectví.
Pro mě osobně byla při studiu listu Galatským asi největší výzvou otázka: Jak žít svobodně V KRISTU?! Co přináší do reality mého života ono "V KRISTU"?! Verš, který mne od té doby doprovází, je z listu Galatským 6,15. Parafrázuji: "Nezáleží na tom, kým člověk je, ale na čem opravdu záleží (co se počítá), je člověk přeměněný (přetransformovaný) do nového stvoření – nového života v Kristu. Kdo žije tímto principem, ať zažívá Boží pokoj a milost."
Všem Vám, kdo jste se podíleli na výjezdu modlitebně, finančně či organizačně, posílám vřelé díky a přání, ať Vás Pán obdaří bohatě svou moudrostí a pokojem!
Děkuji celému týmu, který byl mimořádně sehraný. Věkový rozsah týmu od nejmladšího po nejstaršího byl neuvěřitelných 54 let! Milí členové týmu, děkuji Vám za příjemné chvíle i za Vaše pracovní nasazení.
Daniel